ZOO Hodonín - Mláďata vlků hřivnatých
28. března 2015 - Po loňském mláděti ary zelenokřídlého zažívá Zoo Hodonín další historický, tentokrát savčí prvoodchov. Po dlouhých letech, kdy se nedařilo sestavit kvalitní chovný pár, se udál u vzácných zvířat vedených v evropských záchovných programech - u vlků hřivnatých. Sedmiletý Fellini původem z plzeňské zoo a pětiletá Ola z polských Katovic odchovali dvě krásná mláďata.
„Zdařilým odchovem jsme upřímně potěšeni. Nejen proto, že to bylo u tohoto živočišného druhu poprvé, ale že naše zahrada je v současné době jediná v ČR, která takového úspěchu u zvířat velmi ceněných a vzácných dosáhla,“ říká ředitel zoo Martin Krug. Ten byl potěšen už tím, že koordinátorka chovu vlků hřivnatých se sídlem v Lipsku označila hodonínský pár za vhodný, reprodukce schopný a rozmnožování u něj povolila. „V minulosti to možné nebylo a to nejen v našem případě, ale ani u jiných zoo, které jsou členy Evropské asociace zoo a akvárií. Chov vlka hřivnatého byl v našich končinách totiž vzácný a jeho rozmnožování bylo jen ve sféře snů. Nyní věříme, že se námi odchovaná mláďata zapojí do dalších programů v rámci zoologických zahrad,“ uvedl šéf zoo.
Dvě, se vší pravděpodobností holky, přišly na svět už začátkem února. Ve známost tuto šťastnou událost však zoo dává až v těchto dnech. Vlci hřivnatí jsou totiž velmi plachá zvířata a pokud by byla ve stresu, samice by mohla své potomky i zabít. Proto bylo zapotřebí nové rodince dopřát pohodu a čas, tím spíše, že oba rodiče zkušenosti s odchovy teprve sbírají. Nová zkušenost je to ale i pro chovatele.
„Když jsme zjistili, že se zvířata páří, začali jsme se na odchov připravovat. Samici jsme do krmné dávky zařadili více biologického krmiva, tedy křepelky, morčata, potkany či králíky a také minerály a vitaminy. Pro budoucí matku a mláďata jsme také připravili vhodné zázemí, zakryli jedno sklo ubikace a přístup k ní zahradili páskou. To vše, abychom zvířatům zajistili potřebný klid,“ řekla zooložka Lenka Štursová.
Že se veškerá opatření vyplatila, bylo znát od prvopočátku. Mláďata se mají k světu, dobře přibývají na váze a oba rodiče se o ně láskyplně starají, i když dominantní v péči je otec. „Máma je řádně kojí a spíše jen dohlíží a kontroluje, zda je vše v pořádku. Jinak je ale hlavní tíha veškeré péče spíše na otci. Nosí mláďata v tlamě, vyvrhuje jim potravu, hlídá je a ochraňuje. Je také vidět, že má o ně strach,“ říká chovatelka Vilma Görlichová, která se spolu s kolegou Martinem Dubšíkem o rodinku stará. Podle ní jsou vlčata velmi vitální a temperamentní. „Když vstoupíme do ubikace, občas zavrčí a jako by nás chtěla pokousat. Pak se ale uklidní a je vidět, že si chtějí hrát,“ přidává chovatelka.
Máma Ola bude své potomky kojit do čtyř měsíců. Už nyní ale chovatelé malé vlčice přikrmují. „Dostávají mleté maso a malé myšky. Zdá se, že jim to jde k duhu,“ pochvaluje si Görlichová. Jaký bude příští osud mláďat, o tom opět rozhodne koordinátorka. „Spolu s rodiči mohou být do dalšího porodu samice, což je maximálně jeden rok. Pak budou muset podle rozhodnutí koordinátorky odejít, nebo budou v samostatné expozici,“ uvedl ředitel zoo.
Rodiče malých vlčků
Vlk hřivnatý je jihoamerické zvíře, pro něž jsou typické vysoké štíhlé nohy, protáhlý čenich, rezavá srst, na krku a na ramenou hříva a elegantní mimochod. Hodonínská zoo jej chová už více než čtrnáct let. Za tu dobu se tam vystřídaly čtyři páry. Zvířata prvních tří z nich si ale nerozuměla, většinou žila na distanc. Jeden jedinec toho druhého vždy nějakým způsobem šikanoval. Harmonický pár se podařilo složit až s příchodem Felliniho a Oly. Pohlaví u „hřivnáčů“ se určuje jen stěží. Samec i samice jsou stejně zarostlí a stejně se i chovají. Například samec neznačkuje a při močení přidupává zrovna jako samice. Pohlaví se tak dá odhalit pouze u uspaných zvířat. Zajímavé u nich je i stravování. Ve své domovině si pochutnávají na třtině, fících a na vlčím jablku zvaném lobeira. Ta tvoří až padesát procent jejich stravy. V zajetí dostávají kromě morčat, kuřat a králíků speciální michanici a ovoce. V zajetí se dožívají až šestnácti let.
Zdroj: Zoo Hodonín