Novinky

Retro

15.10.2016

Rubrika Retro - vloženo bylo již 100 RETRO vzpomínek na dobu dávno minulou. Sledovat můžete - RETRO TV.

Starší »

TOPlist



Stezka korunami stromů

Výlet: Stezka korunami stromů - 21. července 2014

Jako dopravní prostředek pro horké léto byl zvolen vlak. Startovací stanice Hluboká nad Vltavou. Dva přestupy, první v Českých Budějovicích, druhý v Rybníku. Asi 80 km a necelé dvě hodiny. To nezní špatně. Menší zádrhel, když jsem vystoupil o stanici dřív (České Budějovice severní zastávka), vyřešila průvodčí, která mě zahnala zpět do vlaku. Kdepak, tady jí nikdo vystupovat nebude. Jinak cesta příjemná až pohodová. Jen to vedro, ale jen na nádraží, v rychlíku F. A. Gerstner z Budějovic do Rybníku to už nevadilo, kupé bylo příjemně klimatizováno. V Rybníku už čekal přestupní vlak, jak já říkám courák, směr Lipno.

Ve vlaku jsem se utvrdil v tom, že lanovku vynechám a kopec (Kramolín) vyjdu pěšky. Vystoupil jsem z vlaku a hledám rozhlednu s lanovkou, abych věděl kudy nahoru. Jenže ouha... Pokud se někdy vypravíte na takový výlet bez auta, ale třeba zrovna tím vlakem, zjistěte si přesnou cestu. Po vystoupení z vlaku jsem zjistil, že po rozhledně nikde ani vidu ani slechu. Průvodčí mi taky dvakrát nepomohla, když jen tak mávla nahoru po silnici, se slovy: Asi někde tam, nevím. No paráda. Hledám informační cedule, nebo aspoň malou cedulku, ale nikde nic. Já v údolíčku a všude kolem dokola kopce. Kterej to sakra může bejt? Zatáčím doprava na most (přehradu), protože na konci mostu tuším informační ceduli. Cedule byla jen mapa Lipna a okolí, ale dalo se z ní odhadnout, že si ten most zase přejdu hezky zpátky.

Po pár kilometrech a několik zastávek na ptaní se na cestu, se podařilo najít lanovku. Za celou dobu z nádraží jsem nenarazil na žádnou informaci, že jdu správně a tak jsem byl rád, že mám u sebe občanský průkaz, pro případ kdybych nevědomky překročil státní hranici. Dobře utajené místo. Po cestě se mi rozleželo v hlavě, v souvislosti s unavenými nohami, že použití lanovky bude dobrá věc. Lístek 190 + lanovka 90. Lístek je možné použít i na autobus, ale kdo by ho hledal. Fronta na lanovku dlouhá jako týden. Asi sto německých turistů na 70 let. Až když jsem byl blíž, tak jsem zjistil, proč lanovka pořád zastavuje. Při nástupu i výstupu je potřeba být trochu rychlejší, ale se svými spolucestovateli, Helgou a Helmutem (tak jsem si je pojmenoval, cesta byla dlouhá) jsme to zvládli bez problémů. Což se nedá říct o turostech co nastupovali, když už jsem frčel nahoru. Asi po minutě jsem vyzkoušel svůj žaludek při první pauze. Lanovka zastaví a pak už se jen párkrát zhoupne, dopředu, dozadu, dopředu, dozadu... Stálo se dost často. Je mi líto slabších povah, respektive slabších žaludků. I přes výšku asi deset metrů (nemám dobrý odhad, pokud mě chce někdo opravit), to nebylo zlé. Držel jsem se pevně, občas kývnul, když mi Helga něco německy říkala (německy znám jen nadávky a pár dalších slovíček) a když se Helmut snažil otáčet dozadu a lanovku trochu rozkýval, tak jsem se zamračil a bylo zase dobře. Půl hodina, kdo by byl řekl, utekla. Při výstupu Helga nezklamala a obsluha lanovku zastavila, takže jsem nemusel řešit, jestli stihnu vyskočit včas. Co říct dál? Výhled nádherný, zima daleko větší než jsem předpokládal. Ale co, hlavně, že je člověk spokojenej.

A teď pár čísel aneb co říká Wikipedie:

Stezka korunami stromů je 675 metrů dlouhá dřevěná stezka na vrchu Kramolín u Lipna nad Vltavou s několika adrenalinovými a didaktickými prvky, s vyhlídkovou věží a s 52 metrů dlouhým suchým tobogánem (český rekord). Stezka s rozhlednou byla vybudována během května a června 2012 podle projektu německého architekta Josefa Stögera, autora obdobné stezky Baumwipfelpfad u Neuschönau v Bavorském lese. Stavba stála cca 62 mil. Kč. Pro první návštěvníky byla stezka přístupná 10. července 2012. Celá stezka je podpírána 75 sloupy, dřevěná lávka postupně stoupá mezi korunami smíšeného lesa do výšky cca 25 metrů. Odtud stezka pokračuje do devítihranné vyhlídkové věže s průměrem 24 metrů. Na první vyhlídkové patro věže do výšky 37 metrů vede točitá lávka, na nejvyšší bod věže ve výšce 40 metrů pak pokračuje krátké schodiště (19 schodů).

Pro cestu dolů z rozhledny se dal použít tobogán za dalších 50 Kč nebo jít pěšo. Volba padla na pěší cestu, nemusím mít vše. Tobogán je nejdelší v Česku a má délku 52 metrů. A lidi ho dost využívali.

Moje rada? Nenechte si tento výlet utéct. Stojí to za to. Cesta zpátky už nebyla takový problém. A na videích se můžete podívat, že ta lanovka je opravdu sranda. Hlavně když člověk vystupuje. Nedělám si iluze, že jsem při vystupování z lanovky vypadal líp.

Zpáteční zážitky? V Rybníku jsem zjistil jak se rodí vlakové zpoždění, když se mírně přiopilý cestovatelé vrhali všemožně kolem vlaku a náš rychlík musela průvodčí stopnout kilometr od nádraží. Teprve, když ta banda hňupů zmizela, bylo už deset minut v tahu. Ale to horší se teprve blížilo. Pár kilometrů před Budějovicemi začala pěkná až ošklivá bouřka. Jak by se to dalo říct... jo, hustý! Naštěstí přestupní vlak na Hlubokou dorazil včas. A pak už pomalu a jistě naskakovalo zpoždění. 5 minut, 10, 20, 30... Až po 40 minutách průvodčí oznámil poškození trakčního vedení v Hluboké nad Vltavou. Dál jsem nečekal. Sakra taky to mohli říct hned. Naštstí se dá za 7 minut vyběhnout z vlakového nádraží na střechu obchodního domu naproti. Proč na střechu? To si neodpustím, znáte autobusové nádraží v Českých Budějovicích? Je na střeše obchoďáku. Taky mi to poprvé trvalo než jsem ho našel. Tam bych ho určitě nehledal. Autobus jsem tedy stihl a za 15 minut byl v suchu. A jak říká klasik. Ten vlak už nikdy nevyjel... Jasně, jenom ten den. Ale výlet to byl pěknej. Nakonec si můžete vychutnat fotogalerii. Miroslav Galko


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Nastavení fotogalerie

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | admin | registrace | podmínky | mapa stránek | diskuzní fórum