Telefonování

Telefonování v Československu probíhalo jinak než dnes. A nešlo jen o ceny. Mobilní telefony pro běžné občany neexistovaly, radiotelefonní síť AMR byla zrčena pouze pro státní instituce. Zbývaly dvě možnosti jak si zavolat. Z telefonu doma nebo z budky (případně pošty).

Tesla AS10 (1979)

Zřídit si pevnou linku doma trvalo i několik let. Provozovatelem byl státní podnik Správa pošt a telekomunikací Praha (SPT Praha, s.p.). Ten vám také mohl zavést dvou a více linku, tím jste telefon "sdíleli" se sousedy, kteří vám, pokud byli víc upovídaní, blokovali vaše volání. Cena místního hovoru byla 1 Kčs a hovor nebyl časově omezen.

Časopis Umění a řemesla (1975)

Telefonní budka byla druhá možnost, ale bylo jich málo a čekalo se dlouho ve frontě. Volat jste také mohli na Poště kde vám úřednice spojila hovor. V analogové síti také často docházelo k omylům při volání a mohli jste se často dovolat někomu jinému.