TOPlist



Muž co prodával Karlštejn

Josef Harry Jelínek (14. října 1905, Vlašim – 1986, Guarene d‘ Alba, Itálie) byl podvodník, kolaborant a také nakladatel. Narodil se do rodiny vlašimského lékaře Karla Jelínka jako prvorozený syn. Jeho otec měl ve Vlašimi zavedenou lékařskou praxi a kromě toho byl zámeckým lékařem Auerspergů, kterým do roku 1945 patřil zámek Vlašim. Spolu se syny Auerspergů byl v mládí vyučován v angličtině a francouzštině. Po první světové válce začal studovat na gymnáziu v Benešově, kde začal používat křestní jméno Harry. V prospěchu nevynikal a rodiče ho raději převedli na gymnázium do Prahy. Nakonec dostudoval na reálce v pražském Karlíně, maturoval ve svých jednadvaceti letech v roce 1926.

Harry Jelínek. Fotografie z pořadu České televize Stopy, fakta, tajemství - Šťastný Harry Jelínek.

V období první republiky

Na přání otce začal studovat medicínu, kterou ovšem nikdy nedostudoval. To mu nebránilo v tom, aby se během své kariéry podvodníka nechal titulovat doktor. V Praze na konci 20. let 20. století vedl poměrně nákladný život a živil se jako příležitostný gigolo. V roce 1928, kdy otec zjistil, že studia medicíny nepokračují a zastavil přísun peněz, si otevřel firmu pro obchod se starožitnostmi a uměleckými předměty, ve kterém prodával mnoho falzifikátů, včetně padělků Lucase Cranacha, Paula Cézanna a Henryho Matisse. Tento podnik působil v podstatě nezákonně až do roku 1937. Za tu dobu bylo na něho podáno 501 žalob pro podvody. Nicméně soudnímu postihu podvodník unikal. Od konce 20. let závodil na motocyklu, účastnil se i slavného závodu Zbraslav - Jíloviště a několikrát závodil na Masarykově okruhu v Brně. Na motocyklových závodech se seznámil s Jiřím Lobkowiczem, který se rovněž věnoval závodům motocyklů. V roce 1931 se Lobkovicové snažili prodat část roudnické galerie americkému průmyslníkovi, aby získali peníze na věno pro komtesu Ludmilu. S tímto obchodem pomáhal přímo Jiřímu Lobkowiczovi na zámku v Roudnici nad Labem. Obchod se nakonec neuskutečnil, ale průmyslníci projevili zájem o koupi nějakého rodinného sídla, čím staršího, tím lepšího. Jiří Lobkovic ho oslovil jako barona a připomněl mu, že přece chce prodat svoje rodinné sídlo, hrad Karlštejn. Tady začal jeden z největších podvodů první republiky. Podařilo se mu kastelána hradu Karlštejn pana Slámu (není doložen v seznamu kastelánů) přesvědčit historkou o připravě natáčení filmu a získal možnost hrad po dva pondělky využívat. Američtí průmyslníci byli na hradě uvítáni s veškerými poctami, sborem pážat, což byly najaté sboristky z německého divadla, lahůdky dodala firma Lippert. Nakonec on sám inkasoval od průmyslníků 30 000 dolarů za výlohy a domluvili se na prodeji Karlštejna. Vzhledem k tomu, že americký průmyslník chtěl obchod z reklamních důvodů utajit, cítil se poměrně bezpečně, ale přesto se z Československa raději uchýlil do jugoslávského Splitu. Přece jen hrozilo nebezpečí, že během pobytu v Československu vyjde pravda o Karlštejnu najevo. Ve Splitu ovšem shodou neuvěřitelné náhody svoje obchodní partnery potkal a ještě jim stačil prodat půjčenou jachtu za 10 000 dolarů. Když s ní američtí obchodníci dojeli do Terstu, byli velmi překvapeni reakcí majitele a hned začali zjišťovat, jak je to s prodejem Karlštejna. Pravdu se přes amerického konzula v Praze dověděli velmi rychle a aby unikli ostudě, nepodali na Harryho ani trestní oznámení. Na začátku 30. let 20. století se ještě pokusil prodat jednu z pražských tramvajových linek. Od roku 1933 byl členem zednářské lóže, ale v létě 1933 při návštěvě Berlína absolvoval první kontakty s nacisty a v roce 1936 se nechal naverbovat jako agent tajnou službou SS, pro kterou potom pracoval i během Protektorátu Čechy a Morava.

Karlštejn. Autor: Cockerboy.

Druhá světová válka

V roce 1938 se oženil s dcerou nakladatele Františka Bačkovského Ludmilou. Ještě téhož roku se stal prokuristou a společníkem Evropského vydavatelstva, nakladatelského podniku, který fungoval po celý Protektorát a vydával antisemitskou a nacistickou literaturu. Nakladatelství vydalo například Česko-německý slovník, jehož autorem byl on sám, knihu Antonína Bouchala Beneš atentátník, román Felixe Cámary Dívka v modrém, nebo antisemitskou knihu Dietera Schwarze Světové židovstvo. Evropské vydavatelstvo vydávalo rovněž antisemitský časopis Znova, vycházející od října 1938 do roku 1943, jehož byl šéfredaktorem. Od začátku Protektorátu otevřeně podporoval okupaci a spolupracoval kromě SS i s gestapem. V roce 1939 se účastnil cesty českých a německých novinářů do dobytého Polska. Po rozvodu v roce 1944 založil další nakladatelský podnik, tentokrát originálně nazvaný Jelínek, ve kterém vydal například knihu vzpomínek známého antisemity Karla Rélinka Pražská bohema. Na konci Protektorátu se prokazoval českým obchodníkům jako příslušník gestapa a pod různými záminkami je okrádal o zboží. Dne 17. dubna 1945 utekl do Bavorska, žil ve Spolkové republice Německo a zemřel v roce 1986 v Itálii. Československý stát na něho vydal zatykač až v roce 1947.

Zdroj: Wikipedie.

Ostravski Webdesign | Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | registrace | mapa stránek | diskuzní fórum