Tambora

Tambora (také Tomboro) je činný stratovulkán, který se nachází na severu indonéského ostrova Sumbawa. Vrcholovou část tvoří mohutný kráter o průměru 7 km, jehož nejvyšší stěna dosahuje nadmořské výšky 2851 m.

Sopka Tambora. Autor: Jialiang Gao.

Tambora je známá kvůli erupci z roku 1815, jejíž následky zahynulo přibližně 92 000 lidí a je proto považována za jednu z největších v historii lidstva. Vyvržené sopečné produkty zasáhly bezprostředně Borneo, Jávu, Sumatru a Moluky. Vzhledem k velkému množství sopečného popelu, který se uchytil v atmosféře, však následky erupce ovlivnily následující rok celou severní polokouli v podobě změny klimatu. Rok 1816 je označován jako Rok bez léta.

Mapa.

Historie

Erupce

Sopka proslula sérii erupcí, které začaly 5. dubna 1815 a vyvrcholily 10. dubna 1815. Tato sopečná erupce je považována za největší zaznamenanou erupci v historii lidstva. Výbuch tehdy vyvrhl asi 150 km³ pyroklastických trachyandezitů a byl slyšet až do vzdálenosti 2700 km od sopky. Kouř dosáhl výšky 44 km a sopečný materiál společně se sopečnými plyny byl dopraven až dostratosféry. Odhaduje se, že do atmosféry bylo uvolněno okolo 180 megatun aerosolu kyseliny sírové). Spad popela byl zaznamenán ve vzdálenosti až 1300 km od sopky. Popela bylo prý tolik, že v okruhu 65 km se pod jeho tíhou propadaly střechy domů. V okruhu 80 km údajně zahynulo vše živé včetně 10 000 lidí. V následujících týdnech následkem hladomoru a šíření nemocí zahynulo dalších 80 000 lidí. Podle odhadů si erupce vyžádala přibližně 92 000 lidských životů. Výbuch Tambory doprovázelo i pětimetrové tsunami, které způsobilo obrovské povodně po celé Indonésii.

Satelitní snímek vulkánu Tambora.

Rok bez léta

Následující rok 1816 byl pro velké množství sopečného popela v atmosféře znám v Evropě a Severní Americe jako Rok bez léta. V tomto roce došlo k poklesu teploty o 0,5 °C oproti dlouhodobému průměru.

V květnu 1816 se Severní Amerikou prohnala sněhová bouře, která pokryla sněhovou pokrývkou USA a Kanadu a zničila veškerou úrodu. V kanadském Quebecu v té době napadlo 30 cm sněhu. O několik týdnů později se na mnohých řekách a jezerech začal objevovat led. V této době byly zaznamenány velké teplotní rozdíly, kdy teplota během několika hodin klesla z 35 °C k bodu mrazu.

V Evropě byla situace natolik vážná, že lidé, aby přežili, museli porazit své koně, kteří byli tehdy hlavním dopravním prostředkem. To mělo za následek celou řadu dopravních problémů. Situace přispěla k nápadu Karlu Draisovi na sestrojení svého Laufmaschine, jinak známého jako draisina. Celkově na následky této klimatické anomálie zahynulo asi 200 000 lidí.

Zdroj: Wikipedie.