TOPlist



Dvě stejné sněhové vločky

Říká se, že nikdy nespadnou dvě stejné sněhové vločky.

Poprvé s tímto názorem přišel Wilson Alwyn „Vločka“ Bentley: Sněhové vločky jsou „maličké zázraky nekonečné krásy“, na světě s největší pravděpodobností nenajdete dvě naprosto stejné. Pan "Vločka" Bentley byl známý a úplně první fotograf sněhových vloček.

Wilson Bentley: Mikrofotografie sněhových vloček z roku 1902.

Nad sněhovými vločkami si lámal hlavu už v polovině 17. století filozof a přírodovědec René Descartes, ale pojednání o vločkách napsal i Johannes Kepler. Oba zjistili, že ledové krystalky mají vždy přibližný tvar šestiúhelníku (případně jsou šestiboké) - mají šest přibližně stejných ramen. Nejčastěji však nejsou dokonale souměrné.

Je tedy každá vločka originál? Pokud srovnáme i ty jednoduché krystaly, které se podobají hranolu, tak určitě ne, rozhodně nejsou unikátnější než například zrníčka soli. Pokud se podíváme na složitější krystaly, které například fotografoval pan Bentley, pak by každá vločka originální byla.

Nás ovšem zajímají sněhové vločky úplně všechny, včetně těch jednoduchých.

Sněhová vločka pod mikroskopem.

Shrnutí: Mohou spadnout dvě naprosto stejné sněhové vločky.

A teď pár informací:

Každá vločka padá jinak; některé plachtí, jiné vibrují. Dlouho se říkalo, že nikdy nespadnou dvě stejné vločky, ale není fyzikální důvod, proč by to nemohlo nastat. Na druhou stranu přesný tvar vloček určuje teplota, za které vznikají. Tak například za teploty −2 °C se tvoří vločky neobvyklého trojúhelníkového tvaru. Jeden krystalek je asi miliarda molekul vody. Největší vločky padaly prý roku 1887 v Montaně (USA), kde na šířku měly 38 cm a na výšku 20 cm. - toto však není ověřená informace a je velmi nedůvěryhodná.

Existují dvě převládající vysvětlení symetrického tvaru vloček. Mohl by být způsoben "komunikací" nebo "přenosem informací" mezi rameny vločky: růst jednoho ramene ovlivní růst ramen ostatních. Fyzikálním vysvětlením takové komunikace by mohlo být povrchové napětí nebo fonony. Druhé vysvětlení tvrdí, že v měřítku jedné vznikající sněhové vločky panují téměř stejné fyzikální podmínky a souměrnost vločky je jejich výsledkem. Ve větším měřítku např. jednoho mraku by v proměnlivém prostředí s různou vlhkostí, teplotou a podobně.

Ostravski Webdesign | Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | registrace | mapa stránek | diskuzní fórum