30.únor
Únor má vždy jen 28 nebo 29 dní.
Kalendář je nekompromisní a říká, že únor má jen 28 nebo v případě přestupného roku 29 dní. Takže 30. únor není a nebyl? 30. únor doopravdy existoval a v jistých případech i existuje, alš spíš omylem. Budeme se držet těch skutečných 30. únorů.
Datum 30. února se někdy objevuje jako důsledek lidské chyby. Zde ilustrační příklad z reklamy na billboardu. Pravděpodobně se nejedná o reklamní postup, kdy by chtěl inzerent přitáhnout pozornost viditelnou chybou. Autor: Luděk Kovář.
Podle Wikipedie třikrát v historii vybraných zemí měl únor opravdu 30 dní. Zde jsou všechny tři případy:
1. Švédské království (ke kterému patřilo v té době i Finsko) plánovalo přechod z juliánského kalendáře na gregoriánský počínaje rokem 1700 vynecháním přestupných dní po dobu následujících 40 roků. (Proto rok 1700 ve Švédsku nepatřil mezi přestupné roky, ale roky 1704 a 1708 však byly v rozporu s plánem opět přestupné (roli zde hrála i Severní válka). Tak se švédský kalendář ocitl jeden den před kalendářem juliánským, ale stále deset dní pozadu za gregoriánským kalendářem. To bylo velmi nepraktické, neboť švédský kalendář se tak neshodoval s žádným jiným státem a další postupný přechod podle původního plánu by působil další zmatky (rozdíl by se každé 4 roky měnil). Tento problém byl prozatímně vyřešen roku 1712, kdy přidáním 30. února došlo k návratu k juliánskému kalendáři. Tento den odpovídal 29. únoru v juliánském a 11. březnu v gregoriánském kalendáři. Švédský přechod na gregoriánský kalendář byl nakonec uskutečněn až v roce 1753, a to najednou.
Švédský kalendář pro únor 1712. Autor: Babenko.
2. V roce 1929 Sovětský svaz zavedl revoluční kalendář, v kterém každý měsíc měl 30 dní a zbývajících 5 nebo 6 dní byly svátky bez příslušnosti k určitému měsíci. V letech 1930 a 1931 proto měli 30. únor, ale roku 1932 měsíce získaly původní počty dní.
3. V 13. století učenec Jan Sacrobosco (taky Sacro Bosco či Jan z Holywoodu) tvrdil, že v juliánském kalendáři měl únor 30 dní v přechodných rocích od 44 př. n. l. do 8 př. n. l., kdy Octavianus Augustus zkrátil únor, aby dal měsíci srpen (August) pojmenovaném po něm, stejnou délku jakou měl červenec, který byl pojmenovaný po jeho předchůdci Juliu Caesarovi. Avšak neexistuje žádný jiný historický důkaz pro toto tvrzení a pravděpodobně jde o mýtus, i když velmi starý.
Shrnutí: Únor neměl vždy jen 28 nebo 29 dní, ale také 30.
A teď pár informací:
Kalendářní rok má 365 dní. Ale protože jeden tropický rok je dlouhý 365,24219 dne, musí časem dojít k odchylce jednoho dne. To nastane jednou za čtyři roky a právě tehdy se vkládá jeden den navíc, kterému se často říká přestupný den (viz juliánský kalendář). Tím se docílí hodnoty 365,25 dne na rok.
Ani to není dostatečně přesná délka tropického roku. Za tisíc let dojde k posunu o 7,81 dní, které budou oproti skutečnosti přebývat. Proto gregoriánský kalendář upřesnil, že roky dělitelné 100 jsou přestupné jenom tehdy, jsou-li dělitelné 400. Přestupné byly například roky 1600, 2000 apod. Přestupné nejsou roky 1700, 1800, 1900, 2100 atd. Tím se docílí průměrné hodnoty 365,2425 dne na rok. Odchylka gregoriánského kalendáře tedy oproti skutečnosti činí 31 dní, které budou přebývat za 100 tisíc let.
Zdroj: Wikipedie.